Elektronické volby by při katastrofách pomohly. Mají však vlastní rizika

Elektronický způsob hlasování by nejen usnadnil voličům přístup k volebním urnám v krizových situacích, ale mohl by také přinést novou úroveň efektivity do volebního procesu. Elektronické volby však přinášejí řadu závažných bezpečnostních výzev, které mohou ohrozit samotnou podstatu demokratických voleb.

Aleš Nosek, generální ředitel společnosti COMGUARD, zaměřující se na kybernetickou bezpečnost, varuje, že elektronické volby představují zcela nový druh rizik, který je třeba brát velmi vážně. „Zavést elektronické volby není jen o technickém řešení, je to otázka bezpečnosti a důvěry veřejnosti v celý proces,“ říká Nosek. Společnost COMGUARD vyvinula sofistikovaný software ThreatGuard, díky kterému mají firmy detailní přehled o všech aktuálních virech a útocích, které na uživatele v kyberprostoru mohou číhat. I když ThreatGuard není přímo technologií, která by mohla zabránit útokům v období voleb, může například efektivně upozornit na phishingovou kampaň, která cílí na toto téma a snaží se vylákat z uživatelů citlivé údaje. 

Jednou z největších hrozeb elektronických voleb jsou podle Noska útoky na samotnou volební infrastrukturu. „Útoky typu DDoS mohou zcela ochromit volební infrastrukturu, zatímco malware může narušit samotné hlasování,“ upozorňuje Nosek. Takové útoky mohou způsobit rozsáhlé výpadky a chaos, což by mělo za následek výrazné narušení volebního procesu a podkopání důvěry voličů v jeho integritu.

Další kritickou oblastí je manipulace s hlasovacími lístky. „Elektronické volební systémy jsou zranitelnější vůči útokům, které by mohly změnit výsledky voleb. Hackeři mohou například upravit počet hlasů nebo přidat falešné hlasy, aniž by to bylo okamžitě zjištěno,“ říká Nosek. To může vést k nenávratnému poškození důvěry ve spravedlivost a transparentnost voleb, což je klíčové pro každý demokratický systém. 

Soukromí voličů je dalším klíčovým faktorem. „Pokud by elektronické volební systémy umožnily únik údajů o voličích nebo jejich volebních preferencích, narušilo by to tajnost voleb, která je základním principem demokratického hlasování,“ vysvětluje Nosek. V takovém případě by mohla nastat situace, kdy voliči přestanou věřit, že jejich hlasování zůstává anonymní, což by zásadně ovlivnilo účast na volbách.

Vedle externích hrozeb je tu i riziko tzv. insider threats, tedy hrozeb zevnitř systému. „Zaměstnanci, kteří mají přístup k volební infrastruktuře, mohou zneužít svého postavení k manipulaci s volebními daty nebo k jiným škodlivým aktivitám,“ varuje Nosek. I když jsou technologická řešení klíčová, lidský faktor zůstává jedním z nejzranitelnějších bodů každého systému.

Důležitým aspektem je také transparentnost. „Pokud voliči nerozumí tomu, jak elektronický systém funguje, nebo nejsou přesvědčeni o jeho bezpečnosti, může to vést k nedůvěře v celý proces,“ upozorňuje Nosek. Proto je nutné zajistit, aby elektronické systémy byly maximálně auditovatelné a veřejně kontrolovatelné.

Nosek také zmiňuje rizika mezinárodních kybernetických hrozeb. „Elektronické volební systémy mohou být snadno napadnuty zahraničními aktéry, kteří mají zájem na destabilizaci politického systému v České republice. V tomto ohledu musíme být připraveni čelit globálním hrozbám,“ říká.

Závislost na technologických dodavatelích je dalším faktorem, který je třeba zvážit. „Pokud bychom se stali závislí na jednom dodavateli technologií, jakýkoli problém s jejich bezpečností by mohl ohrozit celý volební proces,“ upozorňuje Nosek. Klíčové je zajistit, aby byl systém otevřený a umožňoval spolupráci s více partnery, čímž se minimalizuje riziko závislosti na jediném poskytovateli.

Zavedení elektronických voleb přináší obrovské výzvy, ale také nepopiratelné příležitosti. “Před tím, než se elektronické volby stanou realitou, musíme důkladně zvážit všechna rizika a zavést komplexní bezpečnostní opatření, která zajistí důvěryhodnost a bezpečnost tohoto moderního způsobu hlasování,“ uzavírá Aleš Nosek.